Jak byste posluchačům přiblížili Vaši tvorbu?
Pohybujeme se na hraně různých hudebních žánrů, na pomezí melodického rocku a popu. Někdy to proložíme funky stylem, jindy se nám podaří složit folkrockovou baladu, jakou je kupříkladu píseň Za obzorem. Nechceme ale naši tvorbu tlačit do škatulek. To ať koneckonců posoudí posluchači.

Jaký byl vývoj kapely?
Byl to postupný vývoj s několika vzestupy a několika pády. Vždycky jsme hledali něco nového, vlastní styl a zvuk. Naši hudbu jsme podepřeli o rockový základ – kytara, basa, bicí. V některých skladbách je cítit retro příchuť 80. – 90. let, tak trochu „old school“ nádech. Ale zatím to celkem funguje a věříme, že posluchače baví i v dnešní postmoderní době.

Kde berete inspiraci na skládání textů?
V textech hledáme pocit a náladu. Někdy i špetku ironie, pokud narážíme na témata, o kterých se příliš nemluví. Inspirace občas přichází z vlastních životních zkušeností. Soustředíme se na české texty, tedy až na pár výjimek.

Co byste prozradili o novém albu?
Album jsme nazvali „Bolid“ podle jasného meteoru, který na okamžik rozzáří oblohu. Je to průřez naší dosavadní tvorbou, od starších věcí až po ty nové. Snažili jsme se vybrat to nejlepší, co během několika let vzniklo. Většina skladeb se natáčela v brněnském studiu Indies. Album nabízí deset autorských nahrávek z hudební dílny Popsmog a bonusovou jedenáctou, která vznikla ve spolupráci se slovenskou autorkou a zpěvačkou Denisou Jesenskou.

Jak prožíváte živá vystoupení?
Koncerty mají svoji neopakovatelnou atmosféru, která je spjata s geniem loci. Nikdy přesně nevíte, co vás čeká. Záleží na lidech, kteří přijdou. Když se podaří fanoušky dostat do varu, je to pro nás obrovská podpora a synergie. Jako byste nastartovali další motor, o kterém jste neměli ponětí, jaká živelná síla je v něm ukryta. Několik takovýchto momentů jsme zažili a ten pocit se dá jen těžko slovy popsat. Myslím, že právě díky koncertům získáváme pokaždé novou motivaci v hudbě pokračovat.

Jaké zkušenosti si přinášíte z natáčení ve studiu?
Především pokoru a úctu k profesionálům. Nebýt zkušených mistrů zvuku, nahrávky v technické kvalitě by nikdy nevznikly. A nepochybně také patřičnou dávku trpělivosti. Práce na albu by se neměla uspěchat. Každá píseň má svůj osobitý zvuk, který se rozprostírá na škále akustických – elektronických nástrojů.

Jak v kapele řešíte střet rozdílných názorů?
Asi nijak zvlášť nevybočujeme z celé řady jiných kapel, snažíme se prostě dohodnout. Například výběr zvuků nám dal pořádně zabrat. Pokud jsme se museli nakonec shodnout, jaký zvuk bude v nahrávce vynikat nebo nejlépe zapadat do té které písně. Některé starší aranže jsme museli od základu překopat a dát jim novou podobu. Využili jsme syntezátory, zvukové plochy a efekty.

Jak vnikala myšlenka animovaného příběhu k písni Hadí jed?
Scénář vznikal postupně. Chtěli jsme diváka vtáhnout do děje, což se nám doufám povedlo. Zalíbila se nám postava naivního mladíka, který při své cestě ponurou krajinou narazí na protřelou půvabnou stopařku a dostane se do problémů. Dějová linie navazuje na text písně a zároveň díky muzice má divák možnost se jednotlivým obrazům více přiblížit. Příběh se odvíjí z počátku pozvolna, až do závěrečného gradujícího napětí. Velké poděkování patří Evě Dvořákové za její originální výtvarné zpracování, snové pasáže a propracování jednotlivých detailů. Videoklip byl vytvořen technikou cutout animace.